Nemoci
ASPERGILÓZA - Toto onemocnění se vyskytuje zejména u sokolů loveckých a jiných dravců, kteří žijí v prostředí chudém na bakterie a plísně (pouště, trvale zamrzlá území,...). Způsobují ji plísně, které dravec vdechuje ve vlhkém a špinavém prostoru. Na začátku se projevují obecné příznaky - kýchání, kašlání. Dravec žere, ale přesto pomaloučku hubne. Později je dravec dušný. Dýchá pootevřeným zobákem i při malé zátěži. Ke konci se začíná dusit a sípe i se stále otevřeným zobákem a pár dnů před smrtí odmítá potravu. Nemoc je neléčitelná. Existují však způsoby jak dravci pomoci k samovolnému vyléčení. Ty však zabírají jen v raných stádiech, kdy nelze nemoc určit jinak než podrobným endoskopickým vyšetřením. Vše většinou končí smrtí udušením, kterému je lepší předejít bezbolestným utracením. Při pitvě se na plicích a vzdušných vacích nacházejí šedé až zelenavé povlaky plísně. Všemu utrpení předejdeme tím, že prostory chovu udržujeme čisté, suché a pravidelně je dezinfikujeme. Není vhodné dávat do komor a voliér jako podestýlku piliny nebo hobliny. Jsou totiž lehké a při zamávání křídly se s nimy víří i prach a spory plísní.
KŘIVICE (RACHITIDA) - Pod tímto názvem se neskrývá vyloženě nemoc, ale spíš porucha způsobená nedostatkem stavebních částic pro kosti. Vyskytuje se u mláďat, která rychle rostou. Pokud jejich strava neobsahuje dostatek vápníku, fosforu a vitamínu D, začnou se jejich kosti deformovat, křivit a lámat. Onemocnění je neléčitelné. Jakmile se kost zkřiví, nedá se už nic dělat. Mládě zůstává navždy pokřivené a zpravidla neschopné nějaké činnosti (let, lov,...). Někdy nemůže dokonce ani stát či držet hlavu rovně. Takoví ptáci jsou často humáně usmrceni, aby byli ušetřeni života vleže nebo věčného stání na jednom místě. Nemoci předcházíme tak, že nepodáváme čisté maso. To musí obsahovat kůstky a balast (rodiče sami dle věku mláďatům podávají kousíčky toto obsahující). Do masa můžeme naškrábat sépiovou kost, přidat minerální nebo vitamínový přípravek. Důležité je, aby mladí měli možnost se část dne slunit. Nesmí na ně pražit v pravé poledne, ale ranní slabé slunko jim pomáhá přirozeně vytvářet vitamín D, který je mimojiné důležitý i pro zdravé peří.
NERVOVÉ PORUCHY - Tyto poruchy se vyskytují zejména u jestřábů a krahujců, kteří jsou od přírody divočejší. Porucha se projevuje zvláštním chováním. Dravec se nejprve chová normálně, ale pak náhle spadne z posedu, tluče křídly, motá se a válí po zemi, jako kdyby dostal ránu elektřinou. Je to velká zátěž hlavně na srdce. Tyto příznaky se vyskytují zprvu vzácně, ale postupně jsou čím dál častější.... až se ptačí srdce naprosto vyčerpá a pták umírá. To mu se dá předejít podáváním vitamínů podporujících nervovou soustavu (skupina vitamínů B) a zajištěním klidného života, kdy není dravec neustále stresovaný.
OTLAKY - Vznikají většinou nedbalostí sokolníka. Dravec u něj totiž většinu dne stojí na posedu, a zkuste si sami půl dne (v tom lepším případě) stát na jednom místě a občas si dát na jednu nohu pohov přenesením celé váhy na druhou! Špatný tvrdý rovný a špinavý posed je přímo předurčen pro vznik otlaků. Tyto hnisající puchýře na spodní straně pařátu se objevují nejčastěji u sokolovitých dravců. Prvotní příznaky - tvrdá horká kůže podobná kuřím okům - lze léčit přemístěním na správný posed a důkladnější dezinfekcí posedu i nohou. Otlaky mohou být podporovány nadměrnou hmotností, sřevními parazity či neošetřeným poraněním pařátu, které se zanítilo. Pokročilé stádium - tmavý horký puchýř - lze léčit jen operací. Čím dříve se operuje, tím lépe. Dravec má větší šanci se uzdravit. Zákrok vedený příliš hluboko (při zákroku se vyřízne hnisavé ložisko) se špatně a bolestivě hojí. Dravec se v té chvíli cítí asi jako beznohý vozíčkář, protože musí celý den ležet a ani potravu si sám nepřidrží. Navíc trpí stresem, protože se nemůže bránit. Ani po vyléčení však není vyhráno - otlak se často po několika měsících vrátí. V takovém případě by mohl soucitný sokolník svého ptáka ušetřit bezbolestným utracením, protože při těch nejhorších případech může pták i ochrnout kvůli zánětu šlach. Nejlepší prevencí jsou křivé, drsné a měkké posedy. Určitě se vyplatí použít proletovačku. Zde může dravec libovolně přeletovat na oblíbené posedy, které by měli být různorodé (kámen, tyč s kůrou, posed s kobercem, ...). Dalším důležitým opatřením je dostatek pohybu. V letu si totiž dravec nohy zcela uvolní.
OTRAVA - I při sebevětší opatrnosti se náš dravec může otrávit. Je několik způsobů jak se to může stát. Může pozřít přiotrávenou kořist nebo se prostě dostane k nějakému postřiku atd. Také to však může být zlým úmyslem nějakého člověka, který našemu ptáku předhodí maso napuštěné jedem. V ČR se dost mluví o trávení divokých dravců a jiných masožravých zvířat karbofuranem. Karbofuran je jeden z nejhorších jedů vůbec. Stačí kapka a vše živé umírá. Silnější koncentrace se vstřebá i bez pozření a mnoho ptáků bylo nalezeno s otráveným soustem ještě v zobáku. Při menší dávce živočich umírá v hrozných křečích. Otrávený pták se pozná podle náhlého apatického vzhledu, nezvyklého chování (nervový kolaps),...záleží na jedu. Pokud víme, že otrávená potrava je ještě ve voleti, pokusíme se ji vymasírovat ven. Jinak podáme živočišné nebo alespoň dřevěné uhlí a upalujeme k veterináři. Ptáku zajistíme klid, aby jed postupoval pomaleji.
SALMONELÓZA - Toto onemocnění je známo i u lidí a jiných zvířat. Dravci jsou proti němu vcelku imunní, ale přesto se mohou nakazit, a to především od infikovaných zvířat. Proto zásadně nezkrmujeme zvířecí střeva ani zvířata uhynulá z neznámých příčin. Salmonelóza se projevuje silnými průjmy a nechutenstvím. Dravci mohou uhynout již po prvním dni. Nemocného dravce nekrmíme, ale zato ho třeba i násilím napájíme. Okamžitě vyhledáme veterináře, neboť jedinou záchranou ptáka je včasné podání antibiotik. Dravce izolujeme od ostatních zvířat a sami dbáme na zvýšenou hygienu.
TRICHOMONÁZA - Je to nemoc způsobená chybami v krmení. Přenáší ji holubi, kachny a jiní divocí ptáci. Podobá se jí i difterie, což je vnitřní forma neštovic. Obě nemoci postihují dutinu zobáku a krk. Jeví se jako hnisavé povlaky a puchýřky. Pták těžce dýchá a kvůli bolestem nežere. Bohužel tato nemoc často končí smrtí hlady nebo udušením. Prevencí je dávat dobrý pozor na krmení. To se týká hlavně divokých krmných zvířat a zvířat z velkochovů. Pokud se dravec přesto nakazí, je možné podávat předepsané léky. Nejlepší je vytírat dutinu zobáku speciálním dezinfekčním roztokem, který předepíše veterinář. Povlaky ani puchýře násilně nestrháváme, protože to je pro ptáka bolestivé a stejně to nepomůže.